Dvacet čtyři hodin utrpení našeho Pána Ježíše Krista

24 hodin hořké Pašije našeho Pána Ježíše Krista Luisy Piccarreta, malé dcery Božské vůle

† Osmá hodina
Od půlnoci do 1 AM †

Ježíš je zatčen v zahradě Getsemanské

Příprava před každou hodinou

Můj Ježíši, je půlnoc. Tvoji nepřátelé se blíží. Ty, kdo jsi si opět vzal klid, utřel svou krev a byl posilněn nebesy, jdi znovu ke svým učedníkům, volaj je, napomíněj je, vezmi je s sebou a jdi vstřet nepřátelům. Tak, tvou ochotností, kompenzuješ mou lenost, neochotu a pomalost v práci a utrpění. Ale, můj sladký dobre! Jak dotkavá scéna se ukazuje očím! První, kdo se objeví, je nevěrný Judas. Přibližuje se ti, objímá tě, pozdravuje a líbá tě. Ty, láska ztělesněná, nebereš to za hanbu, aby si dal políbit tyto ďábelské rty. Ještě ho objímeš, přitlačuješ jej k svému srdci, chceš jej vytrhnout z pekla dáním mu nového znamení své lásky. Jak je možné nemilovat tě, Ježíši! Tvůj cit pro lásku je tak veliký, že by měl mocně přitahovat každé srdce k tomu, aby též milovalo tebe. A přesto tě nemilují!

... Pověřením Judovi políbit tě, vykupuješ zradu, předstírání a podvod za maskou přátelství a svatosti, zvláště těch duší, které jsou ti zasvěceny. Prosíš o odpuštění pro každého hříšníka, který se opravdu káje a pokorně hledá útočiště v tvém Srdci.

Ježíši, můj sladký dobre! Budu u tvoje strany a budu tě bránit. Přijmu tvá učení a bude mi na srdci každé z tvých slov, jedno po druhém. Ó, jak dobře to udělává mé srdce, když ti slyším slova k Judovi: “Příteli, proč jsi přišel?” Zdá se mi, že tato slova směřují i ke mně, ale ne jako přáteli, nýbrž pod milým jménem 'děťa'. “Dítě, proč jsi přišlo? ” ptáš se jenom abys slyšel odpověď: ”Ježíši, přišel jsem tě milovat." "Proč jsi přišla? ” říkáš mi, když ráno vstanu; říkáš mi, když modlím se; říkáš mi z posvěcené hostie, když přijdu přijmout tě do svého srdce. Jaká krásná volání pro mě a pro všechny ostatní duše! Ale kolik odpovídá na tvou otázku: “Přišel jsem tě urazit.” Druzí, předstírající, že o tobě nic nevědí, dávají se do každého druhu hříchu a odpovídají na tvoji otázku: „Jdu do pekla!“

Jak tě lituju, můj Ježíši! Chci vzít provazy, jimiž ti nepřátelé chystají svázat ruce, a svázat tím duše k tobě a ušetřit ti tento bolest.

Znova slyším Vaš hlas, milý Pane, který při tom, jak jdete k nim vstříc, ptá se na Vaše nepřátele otázku: „Koho hledáte?“ A oni odpovídají: “Ježíše Nazaretského.” A Vy: “Jsem já!” S těmito několika slovy říkáte vše a odhalujete se jako Ten, kým jste ve skutečnosti, takže Vaši nepřátelé třesou strachem a padají na zem jako mrtví. Ty, má lásko, která nemá rovnocenného, volá je zpět ke svědomí druhým “Jsem já!” a vydává se do jejich rukou. Ale místo toho, aby se pokořili a padli před Vášma nohama v úžasu, nevěrní a nevděční nedůvěří Vaší dobrotě, opomíjejí Vaše milosti a zázraky, klade ruce na Vaši záda, svazují a vazou Vás provazy a řetězy, hodí Vás na zem, stoupají po Vás nohama a trhájí Vášma vlasy. Ale Vy mlčíte s neuvěřitelnou trpělivostí, snášíte a vykupujete všechny tyto urážky, které jsou na Vás uvalovány se stále větší zvráceností, přestože Vaše zázraky. S provazy a řetězy, kterými jste svázán, lámete řetězy našich hříchů a svazujete nás k sobě sladkými pouty lásky. Milostivě ukoroujete Petra, který Vás chce bránit mečem a useknutí jedno Malchovo ucho, ale Vy ho opět vyléčíte. Takto chcete odčinovat ty dobré skutky, které nejsou konány se svatou opatrností, a vykoupovat těch, kteří z přílišného zápalu padnou do hříchu.

Můj nejtrpělivější Ježíši! Zdá se mi, že tyto provazy a řetězy přidaly Vaší božské osobnosti zvláštní krásu. Na Vašem čele trůní velikost, na kterou upozorňuje i Vaše nepřátelé. Vaše oči září, Vaše božská tvář nabývá výrazu nejhlubšího klidu a nejvyšší dobré vůle, schopné udělat dojem i na služebníky Vašich katů. Vaše málo pronikavá a přitom tak mírná slova je třesou. Pokud se odvažují k Vám přiblížit, tak jen proto, že jste to dovolili.

Ó má lásko! Budeš kdy schopný uznat, že budeš svázán a vazován pro mě, a já, Vaše stvoření, nebudu nosit řetězy? Ne, ne! Tak mne svazujte Vášma provazy a řetězy, svazujte mne Vášma rukama. Protož, když políbuji Vaše milé ruce, prosím Vás, abyste všechny moje myšlenky, oči, uši, jazyk, srdce, sklony, celý můj být svázal řetězy. Současně se mnou svazujte všechna děti lidská, neboť již nebude smělost urážet Vás, když pocítí sladkost Vašich milujících pout.

Můj Ježíši! Už jsi se sám vydal do rukou svých nepřátel, protože jim dal moc udělat s tebou co chtějí. Já také, můj Ježíši, vzdávám sebe do tvých rukou, abys mohlaš s plnou svobodou dělat ze mne co chceš. S tobou chtěl bych se postavit pod vůli tvého zbožného přání, napodobovat tvoje vykoupené skutky a snést tvoje utrpení. Chtěl bych být vždy u tebe blízko, aby nebyla žádná urážka, za kterou nezasloužil, žádný hořký pocit, který nebyl zmírněn, žádné údery do obličeje, žádné poskvrnění tvé tváře, které by neměly být doprovázeny mými láskami a náklonnostmi. Pokud spadneš na své cestě utrpení, mé ruce budou vždy připravené tě vzít. Budu s tebou vždy, nikdy tě neopustím ani na okamžik. Abych byl toho více jistý, ať vstoupím do tebe. Pokud jsem ve tvém duchu, v tvoji očích, v tvém srdci, v tobě samém, pak co ty děláš, to mohu dělat i já. Takto budu moci věrně následovat tě. Žádné z tvojích utrpení mi neunikne, neboť za všechna ti dám svou lásku jako odpověď.

Ježíši, moje sladká dobrota, je jedna hodina v noci. Můj duch začíná usínat. Ale udělám co budu moci, abych se neuspal. Pokud mě však uspí, pustím mě do tebe. Od té chvíle ponechuji své myšlenky u tebe k obraně proti tvým nepřátelům, každý dech ti bude následovat a doprovázet tě, každé tlukotání mého pulsu ti řekne: "Miluju tě! ” a vyplatím ti lásku, kterou mi ostatní nedají. Každou kapku mé krve ponechuji u tebe k tomu, abyš byl kompenzován a dostal zpět čest a úctu, které ti tví nepřátelé odepřeli svými urážkami, šprýmy a poskvrněním, a nakonec ponechám celé své bytí v tobě jako ochrannou stráži. Ježíši, objím mě, přilož se ke mně a požehnaj mi. Pokud chceš, aby jsem se vzdal malému odpočinku, nechať spát v tvém srdci, abych byl často probouzen tvoji srdečními tepy, zrychlenými láskou a utrpením, abych ti mohl doprovázet bez přestávky.

Rozjímání a Cvičení

od sv. otce Annibaleho Di Francia

Ježíš se okamžitě vydal do rukou nepřátel, viděl vůli Otcovu v svých nepřátelech.

V podvodech, ve zradách stvoření jsme připravení odpustit tak, jak Ježíš odpustil? Bereme-li od Boha vše zlý, co dostáváme od stvoření? Jsme připraveni udělat všechno, co chce Ježíš od nás? V křížích, v napětí můžeme říct, že naše trpělivost napodobuje tu Ježíšovu?

Můj řetězený Ježíši, nechť tvoje řetězy sváže mé srdce a udrží ho klidně, aby bylo připraveno snést vše, co chceš.

Oběť a Poděkování