Dvacet čtyři hodin utrpení našeho Pána Ježíše Krista

24 hodin hořké Pašije našeho Pána Ježíše Krista Luisy Piccarreta, malé dcery Božské vůle

† Devátá hodina
Od 1 do 2 ODP. †

Ježíš na cestě k velkému kněži Annášovi je strčen do potoka Cedron

Příprava před každou hodinou

Ježíši, můj milovaný dobrý! Jak bych se dal do spánku, když vidím, jak všichni od Tebe utečou a opouštějí Tebe! Mezi učedníky i ohnivý Petr, který krátce předtím prohlásil, že chce položit svůj život za Tebe, i oblíbený učedník, kterého nechal spočinout na svém prsou s takovou láskou při Poslední večeři, všichni opustili Tebe a vydali Tebe do rukou tvých krutých nepřátel. Ježíši, teď jsi samotný! Tvá nejčistší oči se otáčí kolem, zda alespoň jeden z tvojích oblíbenců půjde za Tobou, aby ukázal svou lásku a obhájil Tebe. Ale když si uvědomíš, že žádný nebyl věrný Ti, krvácí ti srdce. Opuštění ze strany tvých věrných způsobuje Ti větší bolest než špatné zacházení ze strany tvojích nepřátel. Ó nech mě plakat s Tobou nad tvým osudem! Zdá se mi, že Ježíš chce říct ke mně: "Dítě, nechme si plakat nad tak mnoha duším posvěcenými Mně, které už o Mě nepějí a opustí mě samého, když na ně nepřicházejí žádné zkoušky nebo jiné nesnází; nad jinými, strašlivými a zbabělými dušími, které mne opouštějí pro nedostatek odváhy a důvěry; nad nepočtem duchů, kteří v svatých věcech nenacházejí žádnou výhodu pro sebe a proto o Mě nemají zájem; nad mnoha kněžemi, kteří kázají, slouží mši, vyslouchávají zpovědi pouze z důvodu zisku nebo marné slávy. Dělají ostatní, aby věřili, že jsou vždy o Mě starostliví, ale já jsem obvykle sám. Dítě, jak těžké je takové opuštění! Nejen mé oči pláčou slzy, i moje srdce krvácí. Ó prosím Tebe, ulev mi můj hořký bolest tím, že mi slíbíš, že mě nikdy neopustíš samého."

Jistě, můj Ježíši, slibuji Ti, že se zcela sjednotím s Tvou božskou vůlí, pokud mi udělíš pomoc své milosti. Ale zatímco Ty, můj Ježíši, pláčeš, Tvoji nepřátelé nešetří žádné urážky, které na Tebe mohou uvalit. Vázán tak, že nemůžeš sám udělat krok, kopnou Ti a táhnou Tebe po kamenitéch a drsných cestách. Nemůžeš se hnout bez toho, aby ses o kamene neotřásl nebo si neublížil. Ale když tě tahají, vidím, že zanecháváš stopy své cenné krve a vlasy Tvé hlavy, které Ti vytrhují. Můj život a vše moje! Povol mi je sbírat, aby jsem svázal nohy těch, kteří využívají noc k tomu, abys byli ještě více uráženi, hledají špatnou společnost, oddávají se pochybným potěšením a spáchají krádeže, které boha okradou. Ó můj Ježíši, sjednotuji se s Tebou, aby jsem vykoupil všechny tyto urážky. Nyní, Ježíši, přišli jsme k potoku Cedron. Tvoji nepřátelé jsou na pokraji toho, že Tebe do něj hodí. Nechají tě tam udeřit o skálu tak silně, že z Tvého ústa vytryskne krev a necháš stopy na skále.¹ Potom Ti tvoji pomocníci tahají do bahenné, zamutné vody, aby pronikla do Tváho úst a uší. Ó můj nedosažitelný lásko! Přetečeš a ponoríš se ve tomto špinavém, studeném a odporném přívalu. S tím mi jasně ukazuješ zarmoucený stav těch, kdož upadnou do těžkého hříchu. Ó jak je jejich duše pokryta nečistotami, předmětem ohnivé nenávisti nebe i země. Přitahují si blížky blesků boží spravedlnosti. Ó život mého života, může být větší láska než Tvá? Abys odstranil skvrněné roucho hříchu od hřešníků, dovoluješ svým nepřátelům, aby Tebe tlačili do tohoto potoka. Rád snášíš všecko, abys vykoupil zneuctění a chladnost těch duší, které Tebe přijímají jako boha okradajícího a nucují Tě vstoupit do svých nečistých srdcí, která Ti jsou odporná. Ježíši, dovoluješ vodám proniknout do Tebe úplně, takže pomocníci, báje se, že bys mohl udušením zemřít, vytahnou Tě z potoka znovu, aby tě uchovali pro větší trápení. Pouhý pohled na Tebe je tak hrůzný, že i tyto zvěři cítí odpor k tomu, abys byli dotknuti.

Ježíši, mé srdce chce zastavit se, když Tě vidím, promáčeného a kapajícího špinavou vodou. Záchvěty mrazu procházejí tělem od hlavy k patám, okolo se díváš očima, aby ses řekl to, co nechceš říct ústy. Hledáš někoho, kdo by Tě vysušil, očišťoval z špíny a ohřál, ale marně. Nikdo na Tebe nemá slitu. Pomocníci se nad Tebou smějí a posmívají se Ti, Tví učedníci tě opustili, tvá matka je daleko podle vůle Otce. Tak přijdi do mých náruk, ó Ježíši! S mojimi slzami chtěl bych Tě koupel, umýt, očišťovat a uspořádat Ti rozcuchané vlasy. Můj lásko, chci tě držet ve svém srdci, ohřát tihohnem mé lásky. Chci na Tebe vyliť vonnou mast z mých svatých touh, aby jsem vykoupil všechny urážky učiněné Ti a položil svůj život s Tvým, abych zachránil všechna stvoření. Nabídnu Ti své srdce jako útočiště, aby ses v trápníchch, které jsi dosud snášel, nějak odpočal. Potom spolu pokračujeme cestou Tvého utrpení.

Rozjímání a cvičení

od sv. otce Annibaleho Di Francia

V této hodině se Ježíš vzdal na milost svých nepřátel, kteří dosáhli toho, že ho házeli do potoka Cedronu. Ale lidství Ježíše dívalo se na všechny s Láskou, snášejíc vše pro lásku k nim.

A my—zda se vzdáváme na milost vůle Boží?

V našich slabostech a pádech, jste připraveni znovu vstát, abyste se vrhli do náručí Ježíše? Mučený Ježíš byl hoděn do Cedronského potoka, cítíce dušení, nevolnost a odpor. A my—zda jsme opovrhováni jakýmkoli skvrnou a stínem hříchu? Jste připraveni poskytnout úkryt Ježíši v našem srdci, aby se nemusel cítit nevolnost, kterou mu dávají jiní duše svými hřechy, a kompenzovat nevolnost, kterou jsme mu sami mnohorát způsobili?

Můj mučený Ježíši, nezdržuj se ve čemkoli, a nech mě být předmětem Tvojích Božských a Láskyplných Záměrů!

¹ Ježíš byl od Olivové hory veden zpátky do Jeruzaléma, a cesta vede přes jeden z mostů Cedronského potoka. Katharina Emmerich popisuje stejnou událost ve svých scénách utrpení slovy: “Ještě předtím, než vlak dosáhl mostu, viděla jsem Ježíše padnout na zem dvakrát, když mu pachatelé bezohledně tahali za provazy. Ale jakmile dorazili do středu mostu, projevovali svou zlost vůči Němu ještě větší. Tlačili chudého, svázaného Ježíše, kterého drželi za provazy, o výšku muže dolů z mostu do Cedronského potoka a posměšně poznamenali, že tam může napít. Pouze díky božské pomoci se neporanil smrtelně. Padl na kolena a poté tváří dolů... Znaky jeho kolen, nohou, loktů a prstů byly otisknuté na místě, které dotkl, a později uctívány." Viz “Hořká utrpení Pána Ježíše Krista. Záchyt”.

Oběť a Poděkování