Dvacet čtyři hodin utrpení našeho Pána Ježíše Krista

24 hodin hořké Pašije našeho Pána Ježíše Krista Luisy Piccarreta, malé dcery Božské vůle

† Devatenáctá hodina
Od 11 DOP. do 12 ODP. †

Ježíš je ukřižován

Příprava před každou hodinou

Ježíši, moje lásko! Odevzdán svému oděvu stojíš tam s roztrhaným tělem, ale se skromností berana vedoucího na porážku. Tvé celé tělo třese. Můj srdce stiskne bolest, když si uvědomím, že krev vyteká z každé části Vašeho Nejsvětějšího Těla.

Ježíš je potřetí korunován trním

Vaši nepřátelé, již unavení, ještě nemají dost mučení a znovu Vám strhávají korunu z hlavy svými oděvy. Kládou ji zpět na Vaší hlavu a donutíváji Vás snést neslyšitelné trápění, neboť k prvním ranám přidávají další, ještě bolestivější. Tímto způsobem vykupujete člověkovu nevěru a jeho zálibu v hříchu.

Ježíši, kdyby láska nechtěla, aby Vám trpěl i větší bolest než tato, určitě byste zemřeli na mučení tohoto opakovaného korunování trním. Nyní však vidím, že již nemůžete snést tento bolesti. Krvavými očima se díváte kolem, zda někdo přijde a podpře Vás v tomto utrpení a ponížení.

Ale, moje sladká dobrota, nejsou jste zde sám jako minulou noc. Vaše bolestná matka je tu. Její srdce probodává velký smutek. Sv. Magdalena a váš věrný Jan jsou také tady, mlčky trpí v tvém utrpení. Řekni mi, moje lásko, kdo Vám má pomoci ve Vašem utrapení? Ó, povolte mi to, kdo cítím nepopiratelnou potřebu být blízko Vám v této hodině.

Vaše matka a další věrní mi udělují právo. Přistupuju k Vám, objímám Vás a prosím Vás, abyste položili svou hlavu na mé rameno a nechali mě cítit bodnutí Vašich trnů, abych vykoupila všechny hříchy myšlení spáchané lidmi. Moje lásko, nakloň se ke mně! Chci utřít každou kapku Vašeho drahého Krve, která teče z Vašeho Nejsvětějšího Tváře. Prosím Vás, aby každá z těchto kapek byla světlem pro každý stvořený duch a aby nikdo neurazil Váš myslí zlými myšlenkami.

Zatímco se díváte na kříž, který Vaši katové připravují, slyšíte kladivová údera, jimiž vyrabují díry pro hřeby, jež Vás mají přibít ke kříži. Vaše srdce bije silně a mocně. Radujete se a toužíte se rozprostřít na tomto lůžku bolesti, abyste pečetili spáse nášich duší svou smrtí. Již mám Vás slyšet mluvit:

Svatý kříž, vezmi mě do svých náruk, unavila jsem se čekat. Svatý kříž, na tobě splním všecko. Přijď a usměrť bez odkladu horoucí touhu, která mne spálí dát život všem duším. Nezdržuj se již dále, neboť velká je moje túha po odpocinku na tobě, abych otevřel nebe všem svým dětům.

O kříži, pravda to jest, ty jsi mé mučednictví, ale brzy budeš i moje vítězství a nejdokonalejší triumf. Skrze tebe dám svým dětům bohaté dědictví, vítězství, triumfy a koruny."

Hleď, jak Ježíš mluví, služebníci katů mu rozkazují lehnout na dřevo kříže. Okamžitě jim poslušuje za odčinitelství naší neposlušnosti. Moje lásko! Než se položíš na kříž, dovol mi uctít krvavá rány, jež ti milost lámala.

Ukřižování Ježíše

Nyní, moje sladká dobrotivosti! Rozprostíráš se na kříži a čekáš s velkou láskou a klidem na služebníky katů, kteří již mají kladivo a hřeby připravené, aby tě přibili. A ty je milostně zváš k urychlení ukřižování. Ve skutečnosti nyní chytnou tvé ruce s nečlověčí brutálností, položí hřeb na vnitřní dlaň a zastrkají jej kladivem tak, že vyjde na opačné straně. Bolest, kterou trpíš, je tak velká, že se třeseš. Světlo ve tvých krásných očích tmavne a tvůj obličej nabývá smrtelně bledé barvy.

Blahoslavená pravice mého Ježíše! Políbím tě, smiluj se nad tebou, uctívám tě a děkuji za sebe i všechny ostatní. Kolikrát kladivem zasažen budeš, tolik duší prosím, aby ses v tento okamžik vykoupily od věčné zatracenosti. Kolik kapek krve proliješ, nech tyto duše omýješ svou cennou krví. Ježíši, za tu horkou bolest tě prosím, abys otevřel nebe všem lidem a požehnal všechny stvoření. Nech tvé Srdce má moc zavolat všechny hříšníky k obratu a všechny lži učitele i nevěřící ke světlu víry.

Ježíši, moje sladká život! Agonie ukřižování se právě začíná. Ještě než tví katové dokončí přibití tvé pravice, chytnou tvoji levici s neuvěřitelně krutou brutalitou a brutálně ji táhnou, až dosáhne určeného díry pro hřeb. Tvoje paže a ramena jsou vytrhávána z kloubů, a kvůli bolesti se i nohy stahují konvulsivně. Stejnou hrubostí, jakou přibili tvoji pravici, tak přibijí i levici.

Blahoslavená levice mého Ježíše! Políbím tě, smiluj se nad tebou, uctívám tě a prosím za kladivové údery a horkou bolest, kterou trpíš při přibití, aby ses v tento okamžik vykoupily všechny duše z místa očisty. Mocí krve prolité tvou levicí tě prosím, Ježíši, abys uhasil plameny, ve kterých tyto duše hoří. Nech tato krev slouží všem jako osvěžení a léčivá koupel, očistící je od každého skvrny, aby dosáhly tvé blahoslavené kontemplace.

Má lásko a vše moje! Pro radu hořké bolesti, kterou trpíte, prosím Vás, abyste uzavřel peklo pro všechny duše a zadržel blesky své spravedlnosti, jakkoliv byly vyprovokovány naší vinností hříchu. Dej, o Ježíši, aby božská spravedlnost byla utišena, aby biče jejího hněvu nezasáhly země. Také způsobte, aby se poklady božského milosrdenství otevřely pro blaho všech.

Ježíši, do Vašich náruk vkládám celý svět a všechny generace země a hlasem Vaší krve Vás prosím, abyste nikomu neodmítl odpustění a za zásluhy této cenné krve udělil spásu všem duším a nikoho z ní nevyloučil.

Můj Ježíši! Vaši nepřátelé, ještě nenasytěni, chytají Váše nohy ďábelským zuřivostí a tahají je, dokud se nevytrhne kosti z kloubů. Můj srdce chtělo zastavit. Vidím Vaše oči zatměné bolestí a naplněné krví, Váše rty bledé a třesoucí se, Váše tváře vduté, zatímco Váš hruď stoupá a klesá rychleji a rychleji. Má lásko! Jak bych chtěl být na Vašem místě, aby Vám ušetřil tuto bolest. Since this is impossible for me, I would like to put a soothing agent on all Your aching limbs, caress You and give You comfort and atonement for all of them.

Můj Ježíši, nyní polož jednu nohu nad druhou a zaťukni do ní tupý hřebík. Ó požehnané nohy mého Ježíše! Políbám Vás, uctívám Vás, děkuji Vám a prosím Vás pro nejhořší bolesti, které trpíte, a mocí krve, kterou proléváte, zapečetějte všechny duše do Vašich svatých ran. Ježíši, nikoho neodmítněte!

Nechť i Váše hřeby nám dají oporu, aby jsme již od Vás neodešli; nechť je naše srdce přibito, abychom vždy našli svou oporu jen ve Vás; nechť jsou nashi sklony pevně drženy, abychom se zamlouvali pouze Ve Vás.

Můj ukřižovaný Ježíši, vidím Vás jako by jste ponořen v krvavém koupeli, ve které neustále prosíte za duše. Mocí této krve Vás prosím, ať už žádné duše od Vás neuprchnou.

Ježíši, nyní se blížím k Vašemu srdci roztrženému bolestí. Vidím, že jste dosáhl konce svých sil. Pouze Vaše láska volá stále hlasitěji:

“Trpěte, trpěte, trpěte ještě více!”

Ježíši, objímám Vás, smiluj se nad Vámi, uctívám Vás a děkuji za mě i za všechny ostatní. Ó jak bych chtěl položit hlavu na Vaše srdce, aby jsem cítil, co trpíte v této mučivé ukřižování. Cítím, že každý úder kladiva zněje ve Vašem srdci. Všechna bolest je zde spojena. Ó, kdyby ne byla rada Boží, aby oštěp probodl toto srdce, pak by plameny Vašeho těla pronikly a způsobily, že se Vaše srdce roztrhne. Tyto plameny zvou milence, abychom v Vašem srdci našli blahoslavený příbytek. Prosím Vás za zásluhy Vaší cenné krve, posvěťte tyto duše. Ó nechť nikdy neodejdou od Vašeho srdce a zvyšujte svou milostí povolání k utišení, aby pokračovaly ve Vašem životě na země. Chcete dát přednost v svém srdci duším, které Vás milují. Ó udělte, abychom nebyli tohoto privilegia zbaveni. Ježíši, plameny Vašeho Srdce mě spálí a krví mi zkrásní duši, Vaší láskou jsem vždy přibit k Vašemu srdci bolestí a utišením.

Můj Ježíši! Nyní Ti služebníci tvého katy přibíjejí ruce i nohy k kříži. Nyní ho otočí, abychom zadrhli špičky hřebíků. Takže tvé milé obličeje musí dotknouti se země, načervenalé tvou krví, a ty také dotkneš země svými rty. Tímto polibkem chceš, má lásko, dát všem duším políbek lásky, abychom je drželi svou láskou a tak zapečetili jejich spásu. Ó Ježíši, dej mi tvoji duši. Když ti mučitelé zadrhují hřebíky, nechť mě údery kladiva zasáhnou a navždy mne přibijou svou láskou.

Když trny pronikají stále hlouběji do tvého hlavu, chtěl bych ti, má sladká dobrota, nabídnout všechny své myšlenky jako oběť. Utiší tě a změkčí intenzitu bolesti, kterou na tebe vyvolávají trny.

Ježíši, vidím, že katové nemohou dostatečně urážet a posmívat se tobě. Proto chtěl bych utěšit tvůj pohled pohladem mé lásky.

Tvůj jazyk přilne k patře úst kvůli tvé pálivé žízně. Abys napojila svou žízň, chceš, aby všechny srdce přeplývaly láskou k tobě. Protože se tak nestane, tvá žížď po nich ještě více roste. Má sladká lásko! Chtěl bych směřovat proudy lásky směrem k tobě, abych alespoň částečně napojila tvoji horoucí žízň.

Vidím, že každým tvým pohybem se zvětšují zázraky tvých rukou a bolest se stává stále intenzivnější a hořkější. Abych ti nabídl ulevu od této bolesti a ji zmírnil, nabízím ti svaté skutky všech lidí.

Ježíši, jak trpíš svými nohama! Každý pohyb tvého nejsvatějšího těla jim způsobuje pálivou bolest. Nikdo není u tebe, kdo by ti nabídl podporu a alespoň trochu zmírnil tvoji bolest. Má životě, chtěl bych dát do pohybu kroky lidí všech minulých, současných i budoucích generací a směřovat je směrem k tobě, abych tě utěšil v tvém těžkém utrpení.

Můj Ježíši, jak trpí tvé chudé srdce! Jak ti pomoci při této bolesti? Chtěl bych se rozprostřít u tebe, položit své srdce do tvého, mé horoucí touhy do tvých, aby každá zlá touha byla zničena. Chtěl bych nechat svou lásku splýt s tvou, aby každé lidské srdce zapálila oheň tvoji lásky a každá hříšná láska vyhasla. Jak by pak bylo utěšené tvé nejposvátnějšíe srdce! Slibuji ti, že budu navždy přibitý k tvému milujícímu srdci hřebíky tvých svatých touh, lásky a pravdy. Můj Ježíši, ty jsi ukřižován, tak jsem i já ukřižována s tebou. Nechť mě nepropustíš ani na chvíli. Chtěl bych zůstat navždy přibitý k tobě. Chtěl bych tě milovat a odčinit za všechny, abych zmírnil bolest, kterou ti lidé způsobují svou vinností hříchu.

Můj Ježíši, nyní tví nepřátelé zvednou těžký břevno kříže a shodí ho do jámy, kterou pro tebe připravili. Nyní ty, má lásko, visíš mezi nebesy a zemí, obracíš se k Otci v tomto slavnostním okamžiku a mluvíš slabým, tichým hlasem:

"Svatý Otče! Vidíš mě zde, naloženého hříchy celého světa! Nechť není žádná vina, která by nebyla na mne svržena, aby jsi již nikdy nevykláněl blesky své božské spravedlnosti nad lidstvo, ale nad mě, svého Syna. Otče, povol mi připevnit všechny duše k tomuto kříži a prosit o jejich odpuštění hlasem mé krve a mých ran. Nevidíš, jak jsem byl zneuctěn? Pro tento Kříž a zásluhy mojího utrpení uděl všechny lidem milost pravé konverze, míru, odpuštění a svatosti. Zdrž svou hněv proti chudému lidstvu, vůči mým dětem. Jsou slepci, kteří neví, co dělají. Proto pozoruj stav, do něhož jsem kvůli nim spadla. Ale když tě pro ně nenahne soucit, ať se alespoň hneme tímto mým tvářím, pokrytou slinami, pokrytou krví, bledé a opuchlé z mnoha úderů a ran, které jsem utrpěl. Milost, môj Otče! Jsem byl nejkrásnější ze všech lidských dětí, nyní jsem tak znetvořený, že mě již nikdo nepozná. 'Stal se jsem odpadlým všem'¹ Proto chci, aby byla zachráněna chudá lidská rasa."

Můj Ježíši, je to možné, že nás tak miluješ? Tvá láska mne zničí. Ach, chtěl bych jít do středu všech lidí a ukázat jim tvou tvář, která kvůli nim taková znetvořená, aby se hnuli soucitem pro své duše a pro tvoji lásku. Světlem, které svítí na tvých rysech, a okouzlující mocí tvé lásky chtěl bych jim ukázat, kdo jsi ty a kdo jsou oni, aby se před tebou poklonili, abys je uctívali a chválili.

Můj Ježíši, milovaný Ukřižovaný! Lidský rod neustále popouzejí tvou božskou spravedlnost a z jeho úst stále oznívají strašlivé blasfemie, kletby, proklínání a špatné řeči. Všechny tyto hlasy způsobují země řevet a vzlétávat do nebe. Dojdou i k uším Boha a volají po pomstě a spravedlnosti proti lidem. Ach, jak božská spravedlnost cítí nutnost vrhnout na ně své blesky, a jak jejich blasfemie vyvolávají jeho hněv.

Ale ty, můj Ježíši, který nás miluje nejvyšší láskou, setkáváš se s těmito smrtelnými hlasy svým všemohoucím a stvořitelským hlasem a prosíš o milost, milost a lásku pro lidstvo. Abys utišil hněv Otce, mluvíš k němu v lásce:

"Můj Otče, pozoruj mě a neposlouchej hlas lidí, ale můj hlas. Jsem já ten, kdo vykonává odškodnění za všechny. Proto tě prosím, abys viděl lidi ve mně. Co by z nich bylo? Jsou tak slabí, tak neznalostní a plní všech druhů utrpení, schopni jen činit zlo. Měj soucit s těmito chudáky! Jsem za ně na svém místě se svou jazykem, suchou žízní, hořící láskou."

Můj Ježíši, ponořený v hořkosti! Můj hlas, spojený s tvým, chce čelit všem urážkám, všem blasfemiím, abych mohl všechny lidské hlasy proměnit na hlasy požehnání a chvály Boha.

Ale můj ukřižovaný Spasitel, i nyní člověk takové lásce a bolesti nepodléhá. Naopak, hanbí Vás, hromadí vinu na vinu, spáchá hrůzné svátosti, vraždy, podvody, podvod, krutost a zradu. Všechny tyto zločinné skutky těžce tíhnou na ruku Vašeho nebeského Otce, který, nemohoucí snést toto břemě hříchu, je připraven propustit svůj hněv a poslat katastrofu a zkázu na zem. Vy, můj Ježíši, kdo chcete člověka vytrhnout z božského hněvu, protože se bojíte, že zahyne, rozprostřete své ruce proti Otci a zabráníte mu v tom, aby dal volný běh svému spravedlnosti.

Abych ho přiměl k soucitu s chudou lidstvem a aby jej pobouzil, mluví k němu prosícím hlasem:

"Můj Otče, podivej se na tyto ruce, jak jsou roztrhávány, a na ty hřeby, které je probodávají a jako by je přibíjely ke všem skutkům zla. Jak cítím v těchto rukou všechny mučení, která mi způsobují činy zlých lidí. Nejste Vy, můj Otče, ještě spokojený s mou bolestí? Nejsem schopen Vám uspokojit? Oprávdu, tyto ruce vytržené z kloubů budou vždy řetězy, které svážejí chudá dítka lidstva, aby neutekli od mě, kromě těch, kdo si chtějí silou utect. Ale tyto mé ruce budou také řetězy lásky, kterými Vás, můj Otče, svážuji, abyste nezničili chudáka. Nýbrž chtěl bych Vás stále přitahovat k nim, aby jich obdal proudy Vaší milosti a lítostí."

Můj Ježíši! Tvá láska je pro mě sladké čarodějnictví a inspiruje mě dělat to, co děláš. Proto chtěl bych za každou cenu utrpení zabránit božské spravedlnosti v tom, aby se vykonala proti chudému lidstvu. Krev, která teče z Vašich rukou, chtěl bych uhasit oheň jejich viny, kterým hoří, a uklidnit jeho zuřivost. Dej mi povolení položit do Vašich náruků bolest a mučení všech lidí. Dej mi svolení jít ke všem lidem a vést je do Vašich náručí, aby se uchýlili k Vášmu srdci. Neodmítej, když silou Vašich tvůrčích rukou zastavím tok tak mnoha zlovolných skutků a zabráním všem lidem v tom, aby pokračovali ve zločině.

Ale bohužel, neuspokojeni s tím, že Vás urážejí, chtějí muži vypít pohár viny až do dna a šílencem kráčet cestou zla. Běží od viny k vině a porušují Vaše přikázání. Protože Vás neznají, vzpouzejí se proti Vám a jdou cestou pekla na Váš úkor. Jak je to hněvné nejvyšší božské veličenství! A Vy, můj Ježíši, kdo vítězíte nad vším, i nad povstáním lidí, abyste smířili nebeského Otce, ať vidí Vaše roztrhané lidstvo, Vaše tělo vytržené z kloubů, strašlivě mučené; ukazujete jim Vaše probodnutá nohy, jak jsou spjaty hořkostí trápení. Slyším Váš hlas, dotýkající se jako hlas umírajícího člověka, který však chce přes moc lásky a bolesti zvítězit nad lidskou zlobou a triumfovat nad srdcem Otce:

"Můj Otče, podívej se na Mě od hlavy až k patám. Na Mně není žádné uzdravené místo a žádný prostor, kde by mohla být otevřena další rána nebo způsobeno nové utrpení. Pokud tě tímto zjevem lásky a bolesti nezměkčím, kdo jiný to udělat může? Ó děti lidské, pokud se tomuto přebytku lásky nevzdáte, jakou naději máte na své obratování? Tyto mé rány a tato moje krev budou vždy volat z nebe na zem milosti pokání, odpuštění a smilování pro vás."

Ježíši, můj nejmilovanější ukřižovaný! Ta hořící žízeň, která tě spotřebovává, tvé vnutřní utrpení, které chtějí zadušit tebe horkostí, bolestmi a láskou a jsou stále spojena s dalšími mučením, neblahopřejnost lidí, která je pro tebe tak hanebná, vše to neslýchané utrpení, které jako bouřlivá vlna proniká do nejvnitřnější části tvého srdce, tiše tě k tomu, že tvé lidství, které již nemůže vydržet váhu těchto mučení, je na konci svých sil a prosí o pomoc a smilování v přebytku bolesti a lásky. Můj ukřižovaný Ježíši! Možno, že ty, který vládne vesmíru a dává život všem, nyní voláš o pomoc?

Ó, jak bych chtěl proniknout do každé kapky tvého drahocenného krve a prolit svou, aby utišil bolest každé rány a udělal bodnutí tvých trnového věnce méně mučivým. Chci proniknout do každého vnutřního utrpení tvého srdce, abych odebral horkost, a chci ti dát život za život. Kdyby to bylo možné, chtěl bych tě seslat z kříže a postavit se na tvé místo. Ale vidím, že jsem nic a nemohu nic udělat, protože jsem příliš chudý. Tak mi dej sebe, a já přijmu život v tobě a dám sebe tebe. Tak by se splnily mé přání.

Můj mučený Ježíši, vidím, že to končí s tvou nejsvětější lidstvem, ne pro tebe, ale aby dokončil naše vykoupení. Potřebuješ božské pomoci, proto se dáváš do rukou svého Otce a prosí ho o podporu a pomoc. Ó, jak musí být otcem hnut, když vidí strašné utrpení tvého lidství, strašnou práci, kterou vina hříchu udělala na tvé členech! Aby uspokojil tvou touhu po lásce, přitiskne tě k svému otcovskému srdci a dá ti potřebnou podporu, aby dokončil dílo vykoupení. Ale když odpočíváš u otcovského srdce, cítíš v srdci ještě více údery klínů, biče, bolest svých stigmat a bodnutí tvého trnového věnce. Ó, jak se samotný Otec cítil raněn! Jak je na ně zlý, že tyto bolesti, které dosahují do tvojeho Srdce, jsou způsobeny i dušemi posvěcenými tobě! A ty, můj Ježíši, vítězící nad vším, bráníš také duše posvěcené Bohu a s nezměřitelnou láskou svého Srdce odčínáš moře horkosti a bolesti, které mi a Otci způsobují, a abys ho usmířil, mluvíš k němu:

"Můj Otče, podívej se na toto mé Srdce! Ať ti všechny jeho utrpení přinášejí uspokojení. Čím jsou bolestivější, tím účinněji mohou být pro tvé otcovské srdce prosit o milost, světlo a odpuštění pro duše posvěcené tobě. Můj Otče, nevyhazuj je z sebe, neboť budou mé obránci a ti, kteří pokračují v mém životě na zemi."²

Ježíši, moje ukřižovaný život! Vidím, jak se na kříži začíná Tvá mučení. Tvou lásku totiž neuspokojí nic jiného než dokončené dílo. Trpím s Tebou i já tuto mučivost. Všichni vy, andělé a svatí, přijďte a uvidějte přemáhu Tvé božské lásky! Políbme jeho krvavé rány, uctívajme je, podpořme roztrhané tělo, děkujeme Ježíši za dílo vykoupení. Dávejme pohled plný lásky Jeho matce, probodnuté bolestmi, matce, která tak mnoho bolesti a často i smrt nese v svém Neposkvrněném Srdci, když vidí rány svého Syna, který je také jejím Bohem. Jeho šaty jsou promáčeny krví, Kalvárie je mokrá od krve.

O nechť tedy všichni vezmeme tuto krev! Nechť prosíme Bolestnou Matku, aby se s námi spojila, a pak nechť se rozšiřujeme po celém světě. Pojďme na pomoc těm, kteří jsou v ohrožení, aby nezahynuli, těch, kdož padli, aby znovu vstali, těch, co mají spadnout, aby jejich pád byl zabráněn. Dávejme tuto cennou krev duchovně slepým, aby se jim rozsvítilo světlo pravdy, ale především chudým vojákům v bitvě! Budeme pro ně štítem a strážemi! Jestliže jsou odsouzeni být zasáhni nepřátelskými kulkami, vezměme je do náručí, abychom jim utěšili. Jestliže leží na bojišti opuštění všemi a chtějí se vzdát svého smutného osudu, nechť tedy dáváme jím tuto cennou krev, aby se smířili se svým osudem a hořkost jejich bolesti byla utišena. A když zjistíme, že duše jsou v ohrožení spadnout do pekla, dávejme i jim Krev Syna Božího, která je cenou spásy, a vytrhněte je od Satana!

Když přitisknu Ježíše k svému srdci, abych ho bránil před jeho nepřáteli a aby se mu za všechny jeho trápení omluvili, položím všechna děti lidská k Jeho srdci, aby všichni získali účinnou milost obratu, sílu a spásu.

Zatímco vidím, můj Ježíši, že z Tvojích rukou a nohou teče hojnost krve. “Andělé míru, pláčící hořce”, tvoří kolem Tebe věnec a obdivují velká díla Tvého nekonečné lásky. Vidím Tvoji Matku u paty kříže probodnutou bolestmi, vidím věrnou Marii Magdalénu, vidím tvého oblíbeného žáka Jana, všechny zahnané úžasem, bolesti a láskou.

O Ježíši, spojuju se s Tebou, vezmu všechna kapky Tvoje cenné Krve a vyleju je do svého srdce. Jestliže vidím Tvou spravedlnost rozhněvanou proti hříšníkům, držu před tebou tuto tvou krev k utišení. Jestliže Ti prosím o obrat duší ztuhlých v hřechu, ukážu ti tvoji krev. Pro sílu této krve neodmítneš mou modlitbu, neboť nosím v rukách záruku našeho vykoupení.

Nyní, můj ukřižovaný dobře, ve jménu všech generací světa, minulých, současných a budoucích, spolu s Tvoji Matkou a všemi svatými anděly, pokláním se před tebou a říkám: “Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a chválíme Tebe, neboť skrze Tvůj svatý kříž vykupil jsi svět.”

Rozjímání a Cvičení

od svatého otce Annibaleho Di Francia

Ukřižovaný Ježíš poslušně podléhá svým mučedníkům. S láskou přijímá všechny urážky a bolesti, které mu dávají. Kříž našel v Ježíši lože odpočinku pro velikou lásku, kterou cítí k naší chudé duši. A my—zdali jsme se v něm odpočívali ve všech svých bolestech? Můžeme říci, že připravujeme Ježíšovi lože v našem srdci svou trpělivostí a láskou?

Když je Ježíš ukřižován, není ani jedna jeho vnitřní nebo vnější část, která by necítila zvláštní utrpení. A my—zdali jsme zcela s ním ukřižováni, alespoň svými hlavními smysly? Když najdeme své potěšení ve marné konverzaci nebo v nějakém podobném zabavení, pak je Ježíš ten, kdo zůstává přibitý na kříži. Ale pokud obětujeme tuto chuť pro lásku k němu, potom vytrhneme hřeby z Ježíše a my se sami ukřižujeme.

Zdali jsme vždy své mysli, srdce a celé bytí přibité hřeby Jeho Nejsvatější Vůle? Když je ukřižován, Ježíš na své mučedníky dívá láskou. A my—zdali se díváme s láskou na ty, kdo nás urážejí, pro jeho lásku?

Všechny: Můj Ukřižovaný Ježíši, nechť jsou Tvoje Hřeby zabodnuté do mého srdce, aby nebylo ani jedno tlukotí, cit nebo přání, které by necítilo jejich bodnutí; a nechť krev, kterou toto moje srdce prolije, bude mastí, která uklidní všechny Tvoje Rány.

¹ Jsem červ a není člověk, posměch lidí a plivání lidu."

² Věrným dodržováním evangelických rad v řeholních a kněžských řádech.

³ “Hodiny Kristova utrpení” byly psány převážně během první světové války.”

Oběť a Poděkování