pátek 24. května 2024
Duše v temnotě za nesdílení svého bohatství
Zpráva Valentině Papagnové v Sydney, Austrálie 9. května 2024
Ráno přišel Anděl a vzal mě do očistce. Nejprve mne vedl k chátrající budově, kde mi nařídil umýt mnoho talířů a sklenic — to pomáhá očišťovat duše trpící zde na tomto místě.
Když jsem myla a poté oplachovala, náhle se objevili dva mladí chlapci. Byli asi osm až deset let starý. Jeden z nich přišel ke mně blízko a zeptal se: „Mylíš sklenice? Můžeme něco pití?“
Řekla jsem: „Ano, můžeš si něco pití, ale počkej chvilku, až to dokončím.“
Potom řekl: „Ukáz mi, zda je sklenice dobře umytá.“
Voda kapala ze mé ruky, když jsem zdvihla jednu sklenici pro chlapce k inspekci. Podíval se na sklenici a velmi šťastně řekl: „Vypadá to dobře!“
„Je krystalicky čisté. Stačí,“ řekl.
Když mluvil tyto slova, uvědomila jsem si, že je naším Pánem Ježíšem jako mladý chlapec. Druhý malý chlapec byl jeho anděl.
Potom náhle můj anděl strážný řekl: „Nyní, když jsi tu dokončila, pojď se mnou — musím ti ukázat jiné místo, abys mohla pomoci lidem tam trpícím velice.“
Náhle jsem byla s Andělem na hřbitově někde na zemi. Viděla jsem některé nové hroby pokryté velmi tmavou zeminou.
Řekla jsem k Andělovi: „Nemám rád hřbitovy. Cítím se velice neklidně.“
Anděl řekl: „Naše Pán Ježíš chce, aby ses pomohla těmto lidem pohřbeným zde. Jsou v úplné temnotě.“
Náhle jsem slyšela všechno toto volání o pomoc z hrobů. Bylo tam mnoho hlasů přicházejících ze země.
Slyšela jsem hlasy prosící o pomoc. Jeden hlas řekl: „Pane, prosím vás, pomozte nám. Vyberte nás z této hrozné temnoty.“
Zeptala jsem se: „Co jste dělali během svého života, že jste tak tvrdě potrestáni?“
Řekli: „Byli jsme velmi bohatí a žili jsme v rozkoši. Měli jsme všecko, a podívejte se, kde jsme teď. Byli jsme velice sobecní a nikdy nepomáhali ostatním. Musíme trpět hodně za to, že nesdílíme s druhými.“
„Nyní je pro nás příliš pozdě. Prosím vás, pomozte nám!“
Řekla jsem: „Vidíte, kde jste teď? Nic z vašeho bohatství si nevezli s sebou. Měli byste pomáhat ostatním a nebyli byste zde.“
Zemina na nových hrobech byla celá černá, podobně jako místo, kde se nyní nacházejí tyto duše. Hovořila jsem s nimi chvilku a poté mne Anděl odvedl pryč.
Obvykle trpím velkou bolest v noze, ale po tom, co mne Anděl přivedl zpět domů, naše Pán mi dal extra utrpení pro tyto duše. Byl jsem ve takové agonii celou noc a celý den až do asi dvaceti minut třetího odpoledne, když jsem modlila Růže milosrdenství Božího a nabízela ji zvláště za tyto duše. Ještě se o nich lítila.
Po tom, co jsem řekl/modlila tuto modlitbu, obrovská bolest v noze se ulevila. Náš Pán chtěl, abych měl/la toto mučivé utrpení, abych tyto duše osvobodil/a a vyzvedl/a je z této tmavosti. Musí se naučit a očistit od svých pozemských přízraků.
Byl jsem/la vděčný/vděčná nášmu Pánu za to, že je tak milostivý ke všem těmto duším.