neděle 24. února 2013
Druhý neděle postní.
Nebeský Otec mluví po svaté tridentské mši podle Pia V. v domácím kostele v Göttingenu prostřednictvím svého nástroje a dcery Anny.
Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého Amen. Dnes byl celý presbytář s oltářem Panny Marie koupán v lesknoucím se světle. Otec symbol nad obětním oltářem zářil jasným svitem.
Nebeský Otec bude mluvit: Já, Nebeský Otec, mluvím nyní v tomto okamžiku prostřednictvím svého ochotného, poslušného a pokorného nástroje a dcery Anny, která je úplně ve mém vůli a hovoří pouze slova, které přicházejí od mě.
Dnes jste slavili druhý neděle postní. Moje milovaní věrní z blízka i daleka, moji milované následovníci a poutníci a mé milované malé stádo, já, Nebeský Otec, mluvím k vám na tento postní neděli zvlášť v intimnosti a lásce.
Moje milovaní děti, nyní jste začali půstit, modlit se a obětovat. To je důležité, moji milované. Také vy budete muset putovat tou cestou kříže. Cesta křížová znamená, že bude těžké, určitě nebude pro vás snadné udělat tyto oběti, které Nebeský Otec připravil pro vás.
Miluji vás, moje milovaní děti, proto chci od vás požádat o nejvyšší - z lásky. Rozumíte tomu, moji milované, že milující Otec od vás vyžaduje oběť a pokání, to co je zvlášť těžké pro vás? A to je láska? To jsem si myšleno z lásky k vám. Ano, moje milovaní, pokání znamená, že vezmete svůj kříž a nechcete ho vrhnout pryč.
Pro mé malé dítě expiace již znovu začala 18. - minulý pondělík. Děkuji ti, málo moje, za to, že jsi přijala tuto expiaci a chtěla ji nést pro ostatní - pro kněze a zvlášť pro Nejvyššího Pastyře, papeže Benedikta XVI; tvým celkovým úsilím bylo ho znovu a znovu vést. Od mě jsi obdržela poznání a zprávu, že může složit svůj úřad. To se nyní stalo.
Žádám od tohoto Nejvyššího Pastyře, aby šel do modlitby - hlouběji a hlouběji, protože má mnoho čeho litovat a za co kátrat. Vy, moje milovaní malý stádo, již jste za něj znovu a znova kárali i za neposlušné biskupy. Miluji je všechny. Miluji také své kněze zvlášť. Moje milovaná matka je matkou a královnou těchto knězů. Žádá především, aby se kátali, abychom byli ochotni se kátat, protože to záleží na jejich vůli. Když někdo nechce obrátit zpět, jeho vůle není připravena. Obětujte tuto vůli. Dejte ji svému nejdražšímu Otci, který má pro vás všechny dobré věci připraveny, ale také kříž a utrpení. Musí to být, moji milovaní. Nemám rád, abychom na vás kladl tyto oběti, ale vím, že tomu slouží vaše spása. Musíte být zdraví tělem i zvlášť duší.
Vzali jste si mnoho na sebe, moji milovaní následovníci, má malá družina. Mnozí následníci vás doprovázeli v tomto utrpení. Okolo vás se stalo ticho. A toto ticho znamená, že pokračujete kárat.
Je stále o místě milosti mé nejdražší matky, Heroldsbachu. Toto místo je posvěceno. Kolik tam bylo zjevení. Ale ještě neuvěřili jste, moji milovaní synové kněží, moji milovaní biskupi, a uznali toto místo modlitby jako poutní místo. Nebylo vidět, že tyto malé vizionářky to všechno vzaly na sebe? Nekárály, nemodlily se, a neviděli jste, že je to pravda? Moji milovaní biskupi, moj Nejvyšší Pastyři, víte, že všecko je pravdou.
Tato zpráva mé malé z Göttingenu také úplně odpovídá pravdě. Ale nechcete to uznat a nechcete uvěřit. Zoslábla vaše víra tak, že nepoznáváte pravdu, nebo jste v omylu a nevěře?
Miluju vás a chtěl bych všechny vás přivést k mému Srdci, ke mně milujícímu srdce a k matčinemu srdci plamenné lásky k vám a spojené se mým plamenně milujícím srdcem.
Není to pro tebe něco zvláštního, když má matka tam slzy? Nebyla smutná, když kněží nevyznávali tyto slzy? Zůstal jen jeden kněz a pevně věřil tomu, co svědčil. A ty, nemohl jsi vidět slzy své nejmilejší matky? Běžely ti zřejmě po tvém obličeji. A nikdo, kdo to viděl, nemohl říct: "Ne, to nebyla skutečnost." To byla skutečnost, moje milovaní kněží. A přesto jste toto odmítli na místě modlitby mé nejmilejší matky v Heroldsbachu.
Nezpůsobili jste Blahoslavené Matce velkou, ano přílišnou trápení? Můžete za to odpovědět? Určitě ne. Obraťte se nyní! Opakuju vám znovu a znovu: Vrátit se zpátky! Přišel čas, moji milovaní, kdy chci vás objímat po pokání. Ano, opakuju to tak často. Je to mé přání a má vůle. Nechci vidět, jak padáte do propasti, ale chtěl bych vás znovu vidět v lásce u mého obětiště - u mého obětiště. Nic jiného není pravda. Obětiště bylo stále přítomno. Kněz, který slaví Svátost oltářní na tomto obětišti, leží v pravdě. Ale nemůže splnit toto přání a vůli pro mě.
Ale víte, že tato Jediná Svatá Obětní Hostina byla kanonizována, moji milovaní kněžští synové. Nemůžete ji odmítnout. Bohužel jste jí změnili. Bylo to dovoleno? Měli jste právo toto udělat svému nejmilejšímu Nebeskému Otci v Trojici a jen tak změnit to a lidi oklamat a věřící zavádět do omylu? Jaké velké zodpovědnosti jste měli. Přejali jste si tuto zodpovědnost? Pamatujte, že já jsem láska - největší láska. A tu lásku jste zklamaní, - hořce zklamání. Věřte v ni a vraťte se zpátky!
Protože tě miluju, opakovaně ti doporučuji k pokánu. Chtěl bych vás požádat, abyste si vzpomněli na tento druhý neděli postní. V ten den bylo evangelium proměna Ježíše Krista. Proměnil se. Jeho odění se stalo bílé jako sníh. Učedníci padli před Ním tváří k zemi a nemohli uvěřit, co se zde děje. Ale Ježíš jim řekl: Nebojte se a vstavte! Já jsem to! Já, váš nejmilejší Ježíši, ukázal vám tuto proměnu. To je pravda.
Miluješ mě a stále chceš mi to dokazovat. Také vy, moji učedníci, kteří jdete za mnou, chcete věřit v tento událost. Věříte nejen ve Bible, ale i v doplňku k Bibli obsahující zprávy.
A teď chtěl bych vás dnes požehnat na tento druhý neděli postní a plný lásky i smutku chci vám znovu říct: Milujte mě a obracejte se zpět! Čekám na vaši návratovou lásku a teď vás požehnuji ve Trojici s všemi anděly a svatými, s mou nejdražší Matkou a sv. Josefem, jménem Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Trojice je láska a chceme následovat tuto lásku. Amen.
Chvála a požehnán bude Ježíš Kristus v Nejsvětější svátosti oltářní bez konce. Amen.