sobota 22. března 2014

sobota 22. března 2014

sobota 22. března 2014:

Ježíš řekl: „Můj lidu, tato příběh o ztraceném synovi je pravdivým vyjádřením mé soucitu se všemi hříšníky. Miluju vás všechny tak moc a vidíte, proč nebe raduje nad jedním pokánějícím se hříšníkem. Někdy lidé jsou tak svázáni svémi hříchy, že zapomínají poprosit mě o odpuštění svých hříchů. Já jsem milující a odpouštějící i nejhorším hříšníkům. Toho vás připomenout jiný příběh, kdy jsem lidé ptal, kdo bude nejvíce vděčný. Ten, komu bylo odpuštěno 500 korců pšenice nebo dlužník, který měl dluh 50 korců, když byly jejich dluhy odpustěny. Ti, jejichž dluh či hřích je větší, měli by být více vděční. Stejně jako já odpušťuji vaše hříchy, stále čekám na všechny hříšníky, aby hledali mé odpuštění. Jako že já odpušťuji vaše hříchy, chtěl bych, abyste i vy odpouštěli ostatním, jak děláte při modlitbě „Otec náš“. Neměli byste nýtí nebo být neodpustivými k druhým. Když odpuštíte jako já, pak ti, kteří jsou ztraceni, budou nalezeni.“

Ježíš řekl: „Synku, vidíš Lydii se znaky jejího posledního stádia života. Byla požehnána několikrát a má na sobě hnědý skapulář. Vaše rodina měla nějaké varování o jejím blízkém úmrtí, takže je dobré, že všichni mohli vidět ji, dokud ještě žije. Měla plný život a měli jste s ní několik let doma u sebe. Utište svou manželku v tomto zkoušeném čase. Máte nějaká znamení, že Lydin zesnulý manžel Camille na ni čeká. Pokračujte modlit se, abyste utěšili Lydia a rodinu během jejích posledních dní.“